žold, -u m. (6. j. -u) (z něm. driv. lat.) 1. mzda vojáka, pův. námezdného (žoldnéře); voj. slang. služné (voj.): vojáci najímaní za ž.; bojovat, sloužit za ž.; (vojáci) dostali ž. a chléb (Šmil.); – voj. slang. vyplácet ž. 2. (též *žolda, -y ž., Včel.) expr. vůbec mzda (ve význ. 1), odměna, obyč. nedůstojná, přijatá za něco nečestného: za ž. najatý vlastizrádce (Herb.); slouží za ž. každému (E. Jel.); hubený, jidášský ž. 3. zast. služba n. služby za plat: přijmout do svého žoldu hejtmana (Arb.); být v žoldu krále (Tomek); příležitost k novému žoldu nenašli (Havl.); přen. hanl. v žoldu kapitalismu (Olb.); — *žoldový příd.: ž-á knížka (Týd. rozhl.)