žonglér (dř. ps. jongleur Vrchl.) (*žongler K. Čap.), -a m. (žonglérka, -y ž.) (z fr. driv. lat.) artista předvádějící velkou zručnost ve vyhazování a chytání růz. předmětů: cirkusový ž.; míčový ž.; ž. s obručemi; čínský ž.; hrál si se slovy jako ž. s míčky (O. Schein.); přen. expr. ž-ři pojmů (Mach.) (o právnících); — žonglérský (*žonglerský Herrm.) příd.: ž-é kousky; ž-é číslo; ž-é umění; přen. expr. ž-é přehazování hesel (Štech) střídání, měnění; → přísl. žonglérsky: ž. pohazovat třemi talíři; ž. šikovně házet, chytat nože; přen. expr. (ozvěna) si ž. pohrává s jejich (hostí) hlasy (Řez.) odráží je; → podst. žonglérství (*žonglerství), -í s. žonglérské umění; činnost n. zaměstnání žongléra; žonglérský kousek: naučit se ž. a kouzelnictví; cvičit ekvilibristiku a žonglerství (Olb.); přen. expr. slovní ž. (Tvorba) hraní si se slovy; právnické ž. (Právo l.) kličky, obratnost