žravý příd. 1. k žráti 1; (o zvířatech) takový, kt. hodně žere (ve význ. 1), kt. spotřebuje mnoho potravy; zhrub. a ob. expr. (o lidech) takový, kt. hodně n. hltavě jí: ž-é kobylky; ž. sup, vlk hltavý; přen. expr. ž. potok (Vrchl.); ž. imperialismus (Taufer) nenasytný; zeměd. ž. skot; – zhrub. a ob. expr. je mlsný a ž.; ukázali zuby, bílé a učednicky ž-é (Olb.) 2. řidč. k žráti 3; leptavý, rozežírající, ničivý: ž. jed (Vrchl.): ž. mech rozrušující zdivo 3. poněk. zast. expr. k žráti 4; sžíravý 1, mučivý, trýznivý: ž-é myšlenky (Herrm.); ž-á závist (Sek.); ž-á lítost (Pfleg.); → přísl. k 1 žravě: ž. chlemtat; – zhrub. a ob. expr. ž. se vrhnout na jídlo; přen. blýskl zuby tak ž. a široce (Šrám.) dravě, krvežíznivě; → podst. k 1 žravost, -i ž.: ž. žraloků, molů; – zhrub. a ob. expr. trpět chorobnou ž-í; propadnout ž-i a pijanství (Olb.) obžerství; přen. ž. peněz (Šal.) touha po penězích; zeměd. dobrá, špatná ž. dobytka