žula, -y ž. (z něm. driv. lat.) velmi tvrdá hornina užívaná jako stavební materiál: šedá, červená ž.; sloupky, náhrobky, obrubníky z žuly; zůstal jako ž. neoblomný; přen. lebky z žuly (Čech) tvrdé, neústupné; údy ž., ocel každá žíla (Čech) silné, pevné; charakter ze žuly (Šmil.) pevný; geol., miner. vyvřelá hornina složená z křemene, živce a slídy, granit: písmenková, muskovitická, amfibolitická ž.; žulový příd.: ž. kvádr; ž-é lomy; ž. sloup, portál; přen. pevný: ž-é svaly (Vrchl.); mít ž-é zdraví (Šim.); ž. charakter (Šim.); geol. ž. masív; ž. viklan; přísl. žulově: řidč. přen. ž. neústupná země (Vávra)