žumpa, -y ž. (z něm.) 1. uměle vyhloubená, zprav. vyzděná, jímka k hromadění výkalů a odpadních vod: záchodová ž.; vyvážet žumpu; páchne to jako ž. odporně; ♦ dostat se z bláta do žumpy (čast. do louže) ze špatné situace do stejně špatné n. ještě horší 2. řidč. poněk. zast. výmol 1, prohlubeň 1, jáma 1: všude rýhy, výmoly, žumpy (Jir.); bezedné žumpy černého bláta (A. Mrš.) 3. zast. a nář. vězení 1, šatlava: leží v žumpě na nohou i na rukou skovaný (Havl.); dostal (ho) do žumpy (V. Mrš.); → zdrob. *žumpička, -y ž. (Bass); — žumpový příd. k 1: ž-é záchody; stav. ž-á soustava