Herkules (bás. Herkul), -la m. lat. název starořeckého poloboha Hérakla: mít sílu jako H.; H-lova práce těžká; stát jako H. na rozcestí nerozhodně, v rozpacích; H-lovy sloupy úžina Gibraltarská; — herkules, -la m. (1. mn. -ové) expr. mohutný, silný člověk; silák: byl to malý h.; není žádný h. není silný; nevypadal, jako by se v jízdárně chtěl s h-y rvát o cenu (Ner.)