Nácek, -cka m. dom. Ignác; → zdrob. Nácíček, -čka, Nácínek, -nka m.; — nácek, -cka m. (1. mn. -ckové, -cci, 6. mn. -ccích) ob. expr. 1. hlupák: takový n. 2. hanl. (jako slovní hříčka) nacista: nácky nemůžeme ani cítit, náckové jsou vyřízeni (Otč.); — nácek, -cka, -cku m. (neživ., 4. j. -cka, -cek) ob. expr. břicho, žaludek: nacpat si, naprat si nácka pořádně se najíst