psýcha, psycha, -y, řidč. psýché neskl. ž. (z řec.) 1. kniž. duch 1, 5, duše 1: vmýšlet se v něčí psýchu; lidská psýché; p. národa; česká p.; výbuchy choré psýchy 2. jen psycha zast. hovor. velké zrcadlo s toaletním stolečkem (Svět.); — Psýché neskl. n. -y ž. (v starověké mytol.) nadpřirozená bytost, milá Erotova; zosobnění lidské duše (žena s křídly): Amor a P.; – křídla Psýchy (Zey.)