Slezan, -a (1. mn. -é) (ob. Slezák, -a, 6. mn. -cích) m. (Slezanka, ob. Slezačka, -y ž.) obyvatel Slezska: Češi, Moravané a S-é; Kuneš dobře zná S-áky (Jir.); Slezsko, -a s. (†Slezy, Slez m. mn., Jir. aj.) starý hist. územní celek, země na severovýchod a východ od Krkonoš a Jeseníků (náležející k ČSSR a z větší části k Polsku): Horní, Dolní S.; Polské S.; Opavské S.; Těšínské S.; slezský příd.: s-á nářečí; s-é uhlí; hist. vévodství s-é; bot. ostružiník s.; jestřábník s.; zeměd. s. voláč souhrnný název pro plemeno volatých holubů původem ze Slezska: s. bělouš, s-á straka, s-á lysá; potrav. s-á tlačenka z vepřového masa, jater a kůží nakrájených na drobné kostičky; — zpodst. Slezská, -é ž. nář. Slezsko: všichni vy na S-é, všichni vy, dím (Bezr.)