Tatar, -a m. (Tatarka, -y ž.) 1. hist. příslušník některého z turkotat., mongolských aj. kmenů, kt. ve středověku tvořily Zlatou hordu: nájezdy, vpády T-ů do Evropy 2. příslušník národa obývajícího Tatarskou ASSR n. některé z turkotat. národnostních skupin žijících zvl. v Povolží, na Krymu a na Sibiři 3. (ps. též t.) expr. člověk, s kt. se nelze domluvit; nechápavý, hloupý člověk; nadávka: T-e jeden, jak ti mám rozumět? (Pleva); raděj do vody skočit, než s takovým t-em (žít) (Preis.); — tatarský v. t.