Titán [ty-], -a m. (1. mn. -ové, -i) zprav. mn. Titánové (v řec. mytol.) dvanáct obrů božského původu svržených Diem pro vzpouru do Tartaru: pověst o T-ech; — titán, -a m. kniž. expr. 1. (též titánka, -y ž.) kdo vyniká svými duševními vlastnostmi nad druhé, kdo se bouří proti běžnému řádu: t. filmové tvorby Ejzenštejn 2. co má obrovské rozměry: stromy t-i velikáni; hvězd. T. největší měsíc Saturna; → expr. zdrob. k 1 *titánek, -nka m. (Staš.)