akcent, -u m. (6. j. -u, -ě) (z lat.) 1. jaz. přízvuk, důraz; znaménka na samohláskách (v řec., ve fr., v rus.): a. slovní, větný; označit a-y 2. důraz n. vůbec zvukové zabarvení řeči n. hudby (modulace, intonace): to slovo mělo a. zvláštní úcty (K. Čap.); dramatický a.