alabastr, -u m. (z řec.) miner. jemnozrnná celistvá odrůda sádrovce; úběl: soška z a-u; čistá jako a.; bílý jako a.; alabastrový příd.: a-á váza; a-é sloupky hodin; a. papír (zast.) křídový; přen. a-á pleť čistá, bělostná; a-é zoubky; zbož. a-é sklo zakalené, vzhledu přírodního alabastru n. parafínu; a-á sádra zubolékařská; → přísl. alabastrově: a. bílý