aliance, -e ž. (z fr.) spojenectví, spolek, zprav. politický; spojenecká smlouva: a. mezi demokratickými státy; a. bavorsko-polskouherská; podepsat, uzavřít a-i; a. šlechty s hierarchií; a. opozičních skupin; přen. expr. ženské a.; hist. Svatá a. spolek ruského, rakouského a pruského panovníka uzavřený po Napoleonově porážce k potlačení národně osvobozeneckého hnutí v Evropě; alianční příd.: a. smlouva; alianc přísl. zast. ob., jen v ust. spoj. být s někým a. být ve spojenectví, v dohodě, v přátelských stycích, rozumět si: Poláci už jsou zas s pruským dvorem a. (Jir.); kde s jakým škrabákem od ouřadu byl a. (Jah.)