alkalický příd. (z arab. zákl.) chem. jevící vlastnosti zásad; zásaditý, bazický: a. roztok mající menší koncentraci vodíkových iontů (větší koncentraci hydroxylových iontů) než čistá voda: a-é kovy skupina jednomocných zásadotvorných kovů (např. sodík a draslík); kovy a-ch zemin skupina dvojmocných zásadotvorných kovů (např. vápník a rádium); a-á reakce alkalického roztoku s indikátorem, projevující se podle stupně alkality např. určitou barvou; → přísl. alkalicky: chem. reagovat a. mít alkalickou reakci; → podst. alkaličnost, -i ž.