analytický [-ty-] příd. (z řec.) zakládající se na analýze, týkající se analýzy (op. syntetický): a-á metoda zkoumání určující vztahy mezi částmi rozebraného celku: a-á povaha člověka se sklonem k analyzování; chem. a-á chemie zabývající se rozborem látek; geom. a-á geometrie zkoumající geometrické útvary početně pomocí souřadnic; úč. a-á účetní evidence s podrobným rozvedením údajů; log. a. soud (ve formální logice) ve kterém predikát zdánlivě nepřináší nic nového k znakům již dříve vyjádřeným v logickém subjektu; lékár., chem. a-é váhy k přesnému měření na zlomky gramu; jaz. a-é tvary vyjadřující pomocnými slovy ty vztahy, kt. tvary syntetické vyjadřují změnou tvaru slova; → přísl. analyticky; → podst. analytičnost, -i ž. analytický ráz; sklon k analýze