apoštol, -a m. (1. mn. -ové, †-é) (z lat. driv. řec.) 1. náb. jeden z dvanácti učedníků Kristových n. vůbec šiřitel křesťanství; věrozvěst: list a-a Pavla; slovanští a-ové; mluví jako a. velebně, zaníceně; ♦ rozmlouvat s a-y (V. Mrš.) být mrtev 2. (též apoštolka, -y, apoštolkyně, -ě ž.) kniž. horlivý hlasatel, šiřitel něj. myšlenky: a. míru, pokroku, socialismu; kulturní a.; jsem a. nového žití (Neum.)