arbiter, arbitr, -tra m. (arbitra, -y ž.) (z lat.) kniž. rozhodčí sporu vybraný stranami, rozhodčí vůbec: přijmout výrok a-a; literární a. znalec s dobrým vkusem, jehož úsudku se dbá; arbiter elegantiarum [-ci-] (lat.) člověk udávající tón v odívání; práv. státní a. orgán státní arbitráže