aristokracie, -e ž. (z řec.) 1. vládnoucí třída feudálního řádu; šlechta: rodová a.; církevní a světská a.; boj proti a-i 2. vláda šlechty 3. privilegovaná n. vybraná část určité společenské třídy n. vrstvy: finanční a.; dělnická a.; literární, umělecká a.; -krat, -a m. (1. mn. -é, -i) (-kratka, -y ž.) 1. příslušník aristokracie; šlechtic: britští a-i; vysocí a-é 2. kniž. člověk vznešený, vybraného chování; kdo je vznešený, povýšený, vzdělaný, jemný ap.: myšlenkový a.; a. ducha; a. srdcem 3. zprav. hanl. člověk s privilegovaným postavením; prominent: nacističtí a-i; -kratický [-ty-] (*-kratský) příd. 1. k aristokrat, k aristokracie; šlechtický: a-á třída, společnost; a. původ; a-é výsady; vést si po aristokratsku (Jir.) 2. kniž. n. iron. privilegovaný; jemný, vybraný, ušlechtilý: a-á kasta; a-é vzezření; a. tvar ruky; → přísl. -kraticky (*-kratsky); → podst. -kratičnost, -i ž. (*-kratství, -í s.) aristokratický ráz, duch; aristokratismus, urozenost; exklusivnost; přen. povýšenectví: mít přídech a-i (Čech); přehnaná snaha po a-i; stavět na odiv svou a.; -kratismus [-tyz-] (dř. též -ism), -mu m. (z řec. zákl.) 1. urozenost, aristokratičnost: ryzí a. 2. aristokratické povýšenectví; aristokratičnost, exklusivnost: umělecký, kulturní a.; a. vůdců vůči masám; falešný, dekadentní a. 3. vláda, vliv aristokracie: zbytky a-u; -kratisovati, -kratizovati ned. napodobovat aristokracii: aristokratizující měšťák