artyčok, -u m. (6. mn. -cích) (z it. driv. arab.) 1. vytrvalá rostlina s modrými květy pěstovaná jako zelenina; bot. rod Cynara: a. ostník 2. artyčoky dužnatá květní lůžka artyčoku ostníku požívaná jako lahůdková zelenina