auto- I (z řec.) první část složených slov spojující část druhou s významem řec. slova autos sám, a to jako s původcem a zároveň předmětem děje (autodidakt samouk, autokritik kdo kritizuje sám sebe, autokarikatura vlastní karikatura, autogamie opylení vlastním pylem, autokracie samovláda) II první část složených slov spojující část druhou s významem slova automobil, a to 1. jako s jejím předmětem (automontér kdo montuje auta) 2. jako s její vlastností (autostráda automobilová silnice; autoklub klub automobilistů; často v slang. složeninách s druhou částí domácího původu: autodoprava za automobilová doprava, autosprávkárna, autoučiliště, autořidič aj.)