avisovati [-zo-], avizovati dok. i ned. (z it.) poněk. zast. 1. (co, koho) dát, dávat zprávu, návěští o něčem, o někom, předem něco, někoho ohlásit, ohlašovat: a. příjezd, vlak; a. poštovní zásilku; a. návštěvu, revizora 2. (koho, co) dát, dávat někomu zprávu, zpravit, zpravovat, upozornit, upozorňovat: už vás avizovali; a. bezpečnostní orgány