bájiti ned. (3. mn. -í, rozk. baj) 1. (~; o čem) vymýšlet, vypravovat báje: mraky jsou podle bájení ženky; lid rád bájí; b. o živlech 2. (~; co) vypravovat smyšlenky, nepravdivě tvrdit; vymýšlet si: bájil cosi o události 3. expr. (o čem) blouznit, horovat: b. o jarní přírodě ○ předp. na-, při- (si), vy- (si), z-; → nás. bájívati ○ předp. v. bájiti kromě na-, z-