bázeň, -zně ž. 1. (o koho, co) pocit neklidu způsobený myšlenkou, představou možné ztráty, ohrožení někoho, něčeho; strach, obava: b. o bratra; b. o místo, o majetek, o budoucnost 2. (před kým, čím) pocit stísněnosti způsobený očekáváním projevu něčí nelibosti, nespokojenosti, něčeho nepříjemného, ohrožujícího, zraňujícího; strach, obava (z koho, čeho): b. před učitelem, před prozrazením, před budoucností; pociťovat b.; bez bázně statečně, klidně; děti bez b. a kázně zdivočelé, nevychované; b. boží posvátná úcta před bohem: ♦ žít v bázni boží spravedlivě, poctivě, řádně: iron. popíjet v bázni b. bezstarostně, spokojeně: rytíř bez bázně a hany statečný a řádný, dokonalý muž