bídný příd. 1. velmi chudý; nuzný: b. žebrák; b-á chatrč 2. expr. nedostatečný, nevyhovující kvalitou; špatný, chatrný, chabý: b-á cesta, obsluha; b-é písmo, znalosti 3. hodný politování, budící lítost; ubohý: ležet b. jako Lazar; vzít b. konec; vést b. život; b-á slepota, nemoc; b-é dítě neduživé 4. hanl. ničemný, hanebný, podlý, bídácký: b. zbabělec; b-á duše; b-á lež, závist; → přísl. bídně: vypadat b.; práce mu šla b.; skončil b. svůj život; zachoval se, jednal b.; → podst. bídnost v. t.