bíliti ned. (3. mn. -í, rozk. bil, přech. přít. bíle) 1. (co; ~) činit bílým: b. prádlo; b. sluncem, sířením; bílené plátno 2. (co) natírat, barvit na bílo: b. stěnu vápnem; bílená světnice; ♦ zast. b. komín sazemi konat marnou práci; b. hroby vzbuzovat klamné zdání; (její ctnost) byla jen bíleným (čast. obíleným) hrobem předstíraná, zdánlivá 3. ob. expr. (~; co) svévolně n. násilně vyklizovat: teď začnem b.; b. hospodu; b. při revoluci, v úřadech provádět čistku 4. slang. (co) vykrádat, drancovat: b. skříň 5. poněk. zast. ob. (co) cenzurovat, konfiskovat: b. noviny, článek ○ předp. na-, o-, po-, pře-, vy-, za-; → nás. bílívati (o) bez předp.