běžný příd. 1. obvyklý, obyčejný, normální, všední: b. příběh, výkon, výraz; b-é vědomosti; ust. spoj. v b-ém slova smyslu; b-á cena; b-é zboží denní potřeby; b-á míra obvykle se vyskytující, průměrná; b-á mince jsoucí v oběhu; b-é číslo pořadové; b-á vydání drobná; peněž. b. účet na kterém se v bance zaznamenává pohyb peněz náležících urč. peněžní jednotce (jednotlivci, podniku atd.): mít b. účet v bance 2. právě plynoucí, probíhající; přítomný, nynější: b. rok letošní; b-é století *3. plynulý, plynný, hbitý: b-é čtení †4. zběžný, letmý: b. pohled; b-á zmínka (Pal.) 5. zast. a nář. potulující se, toulavý: člověk b. tulák: b-á ženka (Jir.) poběhlice; b. šlejfíř podomní, potulný 6. b. metr délkový: 1000 b-ch metrů kolejnic, látky; přísl. běžně v. t.; podst. běžnost v. t.