bělati ned. stávat se bílým; bělet: prádlo na slunci, roztavený kov žárem bělá; klasy dozrávajícího obilí bělají; vlasy mu bělají šedivějí; obloha bělá jasní se; — bělati se ned. jevit se bílým, svítit bělostí; bíle probleskovat: patníky, kmeny břízy, zasněžené vrchy, domky mezi stromy se bělají ○ předp. z-, za- se, → nás. bělávati, bělávati se ○ předp. po- se, pro- (se), z-, za- se