bělmo, -a s. 1. bílá zevní část oka: oči s lesklými bělmy; proužek b-a 2. bílý zákal rohovky: má b. na jednom oku; přen. b. předsudků; ♦ mít b. na očích být zaslepen, nebýt správně informován; strhnout někomu b. s očí ukázat pravý stav věci; spadlo mu b. s očí poznal pravý stav věci, úplně prohlédl *3. bělost: b. skal (Sova)