bělostný příd. k bělost; čistě, krásně bílý; běloskvoucí: b. sníh, leknín; b-é krajky; b-á šíje; přen. čistý, nezkažený (též mravně): b-á radost (Ner.); b. sen; bot. lilie b-á; → přísl. bělostně; → podst. bělostnost, -i ž.
bělostný příd. k bělost; čistě, krásně bílý; běloskvoucí: b. sníh, leknín; b-é krajky; b-á šíje; přen. čistý, nezkažený (též mravně): b-á radost (Ner.); b. sen; bot. lilie b-á; → přísl. bělostně; → podst. bělostnost, -i ž.