břídil (*břidil), -a m. (1. mn. -ové) (břídilka, *břidilka, -y ž.) expr. špatný řemeslník; nedovedný neodborník; fušer, hudlař, packal, nedouk, diletant: žádný řemeslnický mistr, nýbrž b.; všelijaký malířský b. mazal