břemeno, kniž. břímě, -emena, -emene s. (j. 3. -u, -i, 6. -ě, -u, -i, 6. mn. -ech) 1. těžký náklad, zprav. nesený; náklad: nosiči břemen; shodit b. se zad; vléci těžké b. vozu; přen. břímě viny; spadlo mi těžké b-o, břímě z beder zbavil jsem se starostí; fyz. břemeno označení tělesa, jehož silové působení je přemáháno jednoduchými mechanickými stroji, jako např. pákou, kladkou; těl. břemena cvičné předměty k zdvihání a nošení 2. obtížná povinnost: daňová, finanční b-a; b. války, odpovědnosti; chce dům, pole, louky, ale žádná b-a závazky; → zdrob. břeménko, břemínko (*břemíčko), -a s. (6. mn. -ách)