břidlice (nář. křidlice), -e ž. 1. vrstevnatě štípatelná pevná hornina usazená: zvětralá, rozpadlá b.; b. krystalická (např. rula, svor aj.) 2. krytina z přírodní břidlice: krov krytý b-í 3. břidličná tabulka na psaní: psát na b-i