bahno, -a s. (6. j. -ě, -u, 2. mn. -hen) 1. velmi rozbředlé bláto: zapadnout do bahna; kapr páchnoucí bahnem; léčivé b. 2. expr. mravně závadné prostředí, poměry ap.: b. společnosti; b. hříchu, lži; zabřednout do bahna všednosti; mravní b.; žít v bahně neřestně; → expr. zdrob. bahénko, bahýnko, -a s. (6. mn. -ách)