bakšiš (dř. též bachšiš), -e m. (z tur. driv. pers.) ob., nejč. expr. spropitné; almužna; úplatek: dát někomu b.; žebronit o b.; (u)dělat něco za b.; přijmout b. za intervenci; bakšišový příd.: b-é heslo (Šal.)
bakšiš (dř. též bachšiš), -e m. (z tur. driv. pers.) ob., nejč. expr. spropitné; almužna; úplatek: dát někomu b.; žebronit o b.; (u)dělat něco za b.; přijmout b. za intervenci; bakšišový příd.: b-é heslo (Šal.)