bedlivý příd. 1. bdělý, pozorný, obezřelý, opatrný, ostražitý, pečlivý: b. pozorovatel; b. zrak; b-é zkoumání; b-é provedení; dávat si b. pozor 2. kniž. být bedliv (čeho) být dbalý něčeho: být b. povinností, rozkazu, spásy; → přísl. bedlivě: b. něco střežit, prohlížet, uvážit; b. si všimnout něčeho; b. poslouchat; → podst. bedlivost, -i ž.