beton, -u m. (6. j. -u, -ě) (z fr.) velmi tvrdé stavivo připravené promíšením cementu, písku, vody a štěrku: dát b-u přednost před kamenem; stavba z b-u; železový b.; dusaný, litý, stříkaný b.; škvárový b.; izolující b.; ♦ hovor. expr. mít něco na b., je to n. něco je (na) b. zcela jisté, zaručené, pevné; zjistit, vědět něco na b. naprosto jistě, nezvratně; betonový v. t.