bez, -u m. (6. j. -u) 1. šeřík (bot.): modrý, bílý b.; kytice bezu 2. vysoký keř s květenstvím drobných nažloutlých květů, které dozrávají na podzim v drobné černé bobulky (bezinky); bez černý (bot.): třást bez(em); ♦ zůstat pod bezem neprovdat se; ob. expr. jdi mi s tím na b. dej pokoj; bot. rod Sambucus: b. černý; b. hroznatý 3. ob. květ černého bezu: vařit čaj z bezu; přen. odvar z bezového květu: pít teplý b. (Jir.)