bez I, beze předl. s 2. p. (v podobě beze jen před některými slovy začínajícími skupinou souhlásek, z nichž první je s, z, řidč. š, např. beze sporu, beze slova, beze zbytku, beze škody, někdy i jinde, např. beze všech dokladů, beze všeho, beze mne) 1. vyjadřuje, že někdo, něco někde není, že se něčeho nedostává, že někoho, něco nemáme n. vylučujeme (op. s, se): jednat beze svědků; zůstat bez dětí; žít bez ženy; jít beze zbraně; být, zůstat bez peněz, bez groše, bez majetku; být, žít bez domova; vstoupit bez kabátu, bez límečku; být bez vousů; okna bez záclon; místnost bez nábytku; sál bez sloupů; budova bez základů, bez sklepa; nebýt bez nadání; zůstat bez pomoci; žít bez potřeb; bez vyznání; hovor. a slang. (s vynecháním podst.) dát si jednu bílou (kávu) bez (šlehané smetany), jeden čaj bez (rumu) ap.; (před podst. jm. slovesným a vůbec dějovým) vyjadřuje, že příslušný děj nenastal: přijít bez pozvání; míjet bez povšimnutí; říkat bez nadsázky; vykonat, vyhovět bez odmluvy; udělat bez rozmýšlení, bez váhání, bez námitek ochotně; udělat bez říkání sám od sebe; pracovat bez zastavení, bez přerušení nepřetržitě; bez přestání, bez ustání, bez přetržení neustále, vytrvale; zůstat, setrvat bez (po-) hnutí nehybný; provést bez meškání, bez prodlení, bez průtahu, bez odkladu ihned; bez rozmyslu ukvapeně; bez žertu vážně, opravdově; pracovat bez výsledku marně; bez hlasu, bez hlesu tiše; bez života, bez ducha, bez duše mrtvě, málo živě; bez dechu chvatně; dychtivě, napjatě; říci něco bez obalu, bez okolků, bez ceremonií otevřeně, přímo; dělat něco bez potřeby zbytečně; bez prostřednictví přímo; zlobit se, nedůvěřovat bez příčiny neodůvodněně; vyhovět bez řečí, beze slova, bez protestu, bez rozpaků, bez výhrady, beze všeho ochotně, mlčky, rád; vzdát se bez výstřelu, bez odporu, bez protestu, bez výhrad dobrovolně; (u)dělat něco bez ohledu, bez zření, bez zřetele na někoho, na něco nedbaje někoho, něčeho; všichni bez rozdílu každý; to platí bez výjimky úplně, naprosto; vyjít z něčeho bez nehody zdráv, neporušen; být bez starosti klidný; bez úhony; bez poskvrny; bez vady (a hany) nedotčen, nezasažen, dokonalý; být, zůstat bez sebe, bez vědomí, beze smyslů omdlít, zemřít; být (celý) bez sebe zmaten, nepříčetný; (být) bez vlády slabý, malátný; být bez práce, bez chleba, bez místa nemít zaměstnání; být bez konkurence vynikající; bez ceny nehodnotný a nemající význam; být bez srdce necitelný; být (jednat) bez milosti neúprosný (neúprosně), nemilosrdný (nemilosrdně); zůstat bez trestu nepotrestán; bez konce, bez mezí, bez hrází, bez hranic nekonečný (nekonečně), neomezený (neomezeně); vyložit beze zbytku úplně; bez počtu (v. též bezpočtu) mnoho, nesčetný (nesčetně); beze sporu (v. též bezesporu) určitě, jistě: bez pochyby (v. též bezpochyby) určitě, jistě (zesíleně beze vší pochyby); asi, snad; dělat (být) bez ladu a skladu neuspořádaně (neuspořádaný); to je bez hlavy a paty nedává to smysl, nemá to začátek ani konec; ♦ není růže bez trní (přísloví) příjemné bývá spojeno s nepříjemným; není ráje bez hada (přísloví); — v. též beztoho, beztak 2. uvádí podmínku, která zabraňuje uskutečnění nemilých následků, nebo naopak, jejíž nedostatek, neexistence může mít nemilé následky: beze mne sotva bys uhodl, která z nich je Zlatovláska (Něm.); kde by byl bez nás; bez uhlí nebylo by civilizace; bez vůle rodičů si ho nevezmu nebudou-li tomu chtít, proti vůli; bez něho (milého) však mě mrzí svět (Erb.) 3. vyjadřuje, že se nějaká část nedostává do plného počtu, do úplnosti celku ap.: bez minuty hodinu; bez mála litr chybí málo do litru (v. též bezmála); bez pěti centimetrů půl metru; zř. rok bez malička (Jir.); ♦ ob. jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet jsou oba stejní, žádný nestojí za mnoho: mat. (zn. ---) vyjadřuje odčítání, méně, minus: třicet bez tří je sedmadvacet