bezbarvý příd. 1. nemající barvu, takový, který pozbyl barvy; nebarevný, bezbarevný: b. plyn, diamant; b-á tekutina; b. ret, obličej bledý; b-é oči; b. šat; b-á látka; b-á šeď 2. nemající svůj určitý ráz; bezbarevný, šedý, nevýrazný, nevyhraněný, neurčitý; jednotvárný, nezajímavý, obyčejný, všední: b-á krajina; b. člověk, život; b. úsměv; b-á řeč, slova; b. výraz, tón řeči; b-é sdělení; b-á představa; b. časopis postrádající určité linie; → přísl. -barvě: vypadat b.; mluvit b. nevýrazně, jednotvárně; → podst. -barvost, -i ž. 1. nedostatek určité barvy; bezbarevnost: b. krajiny, tváře 2. nevýraznost, nevyhraněnost, neurčitost, jednotvárnost, šedost: b. řeči; neutralita přešla v b.; názorová b. a bezmyšlenkovitost; b. života