bezbožný příd. 1. nevěřící v boha; jsoucí proti víře v boha; nevěrecký, neznabožský, ateistický, nepobožný; hříšný, bohaprázdný, rouhavý: b. katolík; nebyl b.; b. rouhač; b. spis; b-á řeč 2. nedbající vžitých způsobů, mravů; nestydatý, nemravný: b. čin, žert; b-á lež, zlomyslnost, nauka; b-é klení; b. obraz; b. tanec; → přísl. -božně: b. mluvit; b. se chovat; → podst. -božnost, -i ž.