bezcitný příd. 1. jsoucí bez citu; necitlivý, lhostejný, chladný, otupělý: b-é nohy; b. stroj; b-é moře; b-á hvězda; b-é zvíře; b. stav; b-á tupost; b. úsměv; ležet chladný a b. mrtvý 2. (k čemu) necitelný, krutý, ukrutný, surový, drsný, tvrdý, nemilosrdný, nelítostný: b. člověk; b-é srdce; b-é oči; b. k osudu národa; b-é násilí; b-á pýcha; b-é slovo; b. smích; → přísl. -citně: hledět b. před sebe; mluvit, jednat b.; → podst. -citnost, -i ž. stav, vlastnost bezcitného člověka; lhostejnost; necitelnost, krutost, surovost