bezdůvodný příd. nemající důvod, projevující se bez příčiny; neodůvodněný, neopodstatněný, bezpodstatný: b. stesk; b-á žárlivost; b-é podezření; obava, nenávist nebyla b-á; b-á drahota; → přísl. -důvodně; → podst. -důvodnost, -i ž.
bezdůvodný příd. nemající důvod, projevující se bez příčiny; neodůvodněný, neopodstatněný, bezpodstatný: b. stesk; b-á žárlivost; b-é podezření; obava, nenávist nebyla b-á; b-á drahota; → přísl. -důvodně; → podst. -důvodnost, -i ž.