bezesný (nik. bezsenný) příd. 1. jsoucí bez snů: b. spánek 2. jsoucí bez spánku; nemohoucí usnout, nespící: b-á noc probděná z nespavosti; – b-á hlava, mysl; přen. b-é oko bdělé; — zpodst. *-sno, -a s. bezesnost, nespavost; → přísl. *-sně, → podst. -snost, -i ž.