bezkrevný, řidč. bezkrvý příd. 1. jsoucí bez krve, nemající krev; jsoucí jako bez krve; bledý: b-é (b-vé, Vrchl.) tělo; b. obličej; b-é rty; b-á ruka; b-é děti 2. kniž. bez živosti; neživotný, mdlý: b. hlas; b-é verše; b. svět; b-á politika †3. bez krveprolití, nekrvavý: b-ný boj (Havl.); b-né postupy (Bass); → přísl. -krevně; → podst. -krevnost, -i ž.: epigonská b. poezie