bezohledný [bes-o- i bezo-] příd. (ke komu, k čemu) 1. na nikoho, na nic se neohlížející, nemající ohledů; nešetrný, necitelný, tvrdý, drsný, krutý, hrubý, brutální: b. postup; b-é formy vykořisťování; b-é vystupování, jednání, záští; b-á kritika 2. prudký, živelný: b-á chuť k životu; b-á vášeň 3. poněk. zast. neberoucí ohledy; nestranící, nestranný; neúprosný: b-é bažení po pravdě; věk b., spravedlivý (Vrchl.); prostá, b-á řeč dětská (Ner.); → přísl. -ohledně: mluvit, jednat b.; zakročit, postupovat b.; b. milovat (Něm.) bez vypočítavosti; → podst. -ohlednost, -i ž.: b. k vlastním lidem; přezíravá, hrubá, zištná, brutální b.; trpět něčí b-í