bezpříkladný příd. nemající příkladu; neobyčejný, kromobyčejný, neobvyklý, nevídaný, neslýchaný, ojedinělý: b. heroismus sovětského lidu; b-á statečnost, obětavost; → přísl. -příkladně: b. obětavá práce horníků; b. se vychloubat; → podst. -příkladnost, -i ž.