bezplatný příd. 1. konaný bez platu, bez placení, poskytovaný zdarma; neplacený: b-á služba, funkce; b-é vyučování, lékařské ošetření; b. byt 2. nedostávající plat; neplacený: b. funkcionář, spolupracovník; b-á dovolená; → přísl. -platně bez platu, bez placení; zdarma, zadarmo; → podst. -platnost, -i ž. stav zaměstnance neplaceného n. vlastnost služeb konaných zadarmo: sjednaná b.; b. vyučování