bezpochyby přísl. 1. (v. též bez pochyby) poněk. zast. bez pochybnosti; nepochybně, určitě, jistě, zajisté: (tři šumaři kráčeli) za rakví, v níž b. čtvrtý jejich soudruh ležel (Tyl); jsem úředně vyslýchán? B., jinak byste sem nebyl volán 2. pravděpodobně, snad, asi, nejspíše, patrně, možná: muž a dívka, b. otec s dcerou; b. se vrátil; bude b. pršet