bezpohlavní, řidč. bezpohlavný příd. nemající pohlaví: b. typ; přen. expr. neosobitý, nevyhraněný, neurčitý, nevýrazný, nijaký: to, co je národně bezbarvé, b. (Z. Nej.); bot. b-ný květ nemající tyčinky ani pestíky, jalový; → přísl. -pohlavně; → podst. -pohlavnost, -i ž.